Obec se sedmi sty obyvateli leží šest kilometrů jižně od České Lípy.  
První zmínka o obci je z roku 1376. Sídlo vybudoval v letech 1547 – 50 Jan z Vartenberka. Původní název byl Nový Vítkovec. Posledním českým Vartenberkům bylo panství, již nazývané Nový Zámek zkonfiskováno a nový majitel Albrecht z Valdštejna ho připojil v r. 1623 k vévodství frýdlantskému. Po zavraždění Valdštejna v r. 1634 bylo panství přenecháno jako vdovské věno manželce a po ní ho zdědila dcera Alžběta, provdaná za nejvyššího lovčího Rudolfa Kounice. Barokně byl zámek přestavěn roku 1770. V majetku Kouniců zůstal do r. 1897. Postupně pak zámek přešel do majetku Hohenlohů, Andrassyů a konečně Lichtenštejnů, kterým byl jako fašistům zámek zestátněn.

V roce 1967 převzala zámek Univerzita Karlova jako studijní středisko pro zahraniční studenty. V roce 1992 byl zámek rekonstruován na hotel. V lednu 2003 vyhořel, postupně se ale pracuje na jeho obnově.

K dalším významným kulturním památkám patří socha sv. Starosty z r. 1705, kostel sv. Barbory s hrobkou Kouniců – tato původně renesanční stavba z r. 1550 byla později zbarokizována. Blízká zvonice pochází z r. 1609. V obci se zachovaly četné roubené lidové stavby.

Národní přírodní památkou je skalní kaňon Robečského potoka zvaný Peklo se 4 km dlouhou naučnou stezkou. Přes údolí nad osadou Karba vede železniční viadukt z r. 1898, který je technickou památkou. Valdštejnská alej, stará 300 let vede do jedné z nejstarších bažantnic u nás. Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník je známá především jako hnízdiště vodních ptáků, unikátní je odtoková strouha, vytesaná v pískovci, tzv. Novozámecká průrva a napájecí kanál, tzv. Mnichovská průrva, který je rovněž prokopaný ve skále.